50 dnů po Velikonocích nastávají tzv. Svatodušní svátky, neboli Letnice. Podle křesťanů v tento den došlo k seslání Ducha svatého apoštoly. Pro židy je to den spásy, vyvedení z egyptského otroctví. Jsou to svátky pohyblivé a stejně jako i jiné svátky, i tyto se ve skutečnosti slavily před vznikem křesťanství a s Ježíšem nebo jiným prorokem toho mají pramálo společného.
Svatodušní svátky
Pravdou však je, že dlouho patřily po Velikonocích k nejvýznamnějším svátkům v roce. V tomto období ostatně církev také uděluje dospívajícím svátost křesťanské dospělosti, jež je známé jako biřmování. Týden po Letnicích se pak v neděli slaví slavnost Nejsvětější Trojice a další čtvrtek pak svátek Božího Těla. V průběhu těchto svátků chrámy a obydlí zdobily zelení a květinami na znamení, že i naše duše se může působením Ducha svatého zazelenat a rozkvést. Možná i proto byla stěžejní barvou tohoto svátku zelená.
Letnice u nás
Nejstarší zmínka u nás o tomto svátku pochází z Kosmovy kroniky, dle níž český kníže Břetislav v roce 1092 vyhnal ze země všechny čaroděje, věštce a hadače a povedlo se mu vykořenit všechny dosavadní pohanské zvyky a obyčeje, které v té době nejen o letnicích vesničané prováděli. Letnice totiž slavili tak, že ke studánkám přinášeli dárky a oběti, které dávali duchům. Později se pak Letnice slavily hodokvasem, zpěvem a tancem. V sobotu před započetím slavností se tradičně vyčistilo celé stavení, které vyzdobili zvenku i zevnitř lipovými ratolestmi. Lidé si je zastrkovali za okna i obrázky svatých. Dělali tomu tak proto, že věřili, že jejich prostřednictvím do domu přijde Duch svatý v podobě holubice.
V tomto období se dodnes otvírají studánky, probíhají tradiční jízdy králů, smaží se vejce v přírodě a hraje se hra zvaná střelba ku ptáku. Studánky by měly otvírat nevinné dívky, protože jen ony, díky své nevinnosti, mají očistnou moc. Studánka se vždy nejprve vyčistí a potom se otevře.
