Za věštkyni všech věštkyň je považována Sibyla, biblická královna ze Sáby, čili Sibyla Kumská, realita je však, jak už tomu bývá, trochu jiná. Ve skutečnosti totiž nebyla Sibyla pouze jedna, ale bylo jich minimálně 10 a podle některých zdrojů dokonce 12. Všechny to byly pravé Sibyly, jež byly zasvěceny bohu Apollónovi.
Sibyla Kumská, královna ze Sáby
Jednou z nejslavnějších věštkyň nesoucích jméno Sibyla, byla ta Kumská. Sibyla Kumská se proslavila i tím, že vykonala dlouhou cestu ke králi Šalamounovi, aby mu vyjevila své proroctví. Jeruzalém ji však zrovna nepřivítal s láskou a jí nakonec nezbylo nic jiného, než aby před místními utekla do Afriky.
Vyznačovala se tím, že své věštby psala na dubové listy, jež pokládala na okraj své jeskyně. Vytvořila legendární Sibyliny knihy, kterých původně jich bylo celkem 9 a nazývaly se “Moudrosti života”. Knihy byly v průběhu dějin zakazovány a často pozměňovány podle toho, jak se to hodilo momentálním panovníkům. Zajímavé je také i to, že i když se o královně ze Sáby hovoří už ve Starém zákoně, nikdo neví, jestli doopravdy žila anebo jde o smyšlenou osobu.
O Sibylách
Vedle Kumské Sibyly však v té době působila i Perská Sibyla, Libyjská Sibyla, Delfská Sibyla, Cimmerijská Sibyla, Erythrejská Sibyla, Samoská Sibyla, Hellespontská Sibyla, Frýgicá Sibyla a Tiburská Sibyla. Všechny tyto slavné Sibyly zobrazil Michelangelo na stropě Sixtínské kaple ve Vatikáně.
Sibylino protoctví
Která z nich však byla nejslavnější? A od které z nich pochází legendární proroctví, jež se skutečně udála? Na tyto otázky není snadné odpovědět. Podle posledních zjištění, byla ve středověku nejznámější Sibylou ta Tiburská, zvaná Albunea, s původem z Tivoli, protože její věštby souvisely s křesťanstvím. Za skutečnou autorku Sibyliných věšteb je však považována Erythrejská Sybila, tedy nejznámější hellénská Sibyla, která předpověděla porážku Trojanů. V reálu se však na těchto věštbách podílely všechny. Pravda, nejvíce Sibyla Kumská, dále Tiburská a Erythrejská. Všechny jejich věštby byly sepsány lidmi do tzv. Sibyliných knih, z nichž je čerpáno dodnes.
